Jednota v rozmanitosti (Harmonie 2003/11)
Jsou lid, kte kdy vm budou vyprvt, co dlaj a m se zabvaj, napadne vs otzka, jak to vechno mohou stihnout a kdy vlastn sp. Jejich innorodost je obdivuhodn. K takovm lidem pat i JI HODINA - profesionl v oblasti gregorinskho chorlu, zpvk, pedagog, f skupiny Marcipn. Strvili jsme dopoledne 30. z ve Frantiknsk zahrad pobl Vclavskho nmst pjemnm hovorem, u nho nm dlala spolenost okouzlujc mlad dma - Elika Hodinov, dcera Jiho Hodiny, je povznesena nad vechny problmy svta hudby sladce podimovala ve svm korku, zatmco my jsme spolen probrali nkolik oblast, ktermi se Ji Hodina zabv.
Jste lovk s docela irokm zbrem ve svt hudby. Od chorlu a k pravm lidovch psn. Jak to jde dohromady?
Jde to dohromady. Dokonce se to nepere, naopak se to dobe dopluje. Toti jak lidov pse, tak gregorinsk chorl jsou stn tradice. Lidov pse m ve svm pzvisku dobe oznaen svj pvod a chorl je zaspojen s tradic liturgickou. Pochopiteln ob se oblasti se prolnaj. U od 9. stolet se navzjem propojuj lidov tradice s kesanskmi, do crkevnch rit se pojmaj lidov prvky. V souvislosti s tm mm jeden sen do budoucnosti. Chtl bych zaloit jakousi "schola cantorum" pro dti, ne tedy nco ve stylu "liduek", ale kolu, kter by byla provzna s liturgickm prostedm, teba ve spojen s nkterm klterem nebo pi katedrle, tak jak to bv zvykem napklad ve Francii. Takov kola by prv byla opena o syntzu liturgick hudby s lidovmi tradicemi (psniky, masopustn prvody a tak dle).
Ovem takovch kol, kter se sna rozvjet toto propojen hudebnch nr, je u nkolik. Pedevm katolick crkev se sna peovat o tuto oblast - existuje crkevn konzervato, nkolik hudebnch kol na rovni zkladnch umleckch kol. Ale vnm problmem je nedostatek kvalifikovanch lid. Kde tedy podle vs hledat dobrou kantorskou zkladnu, kter je nutn pro takov projekt?
Asi mte pravdu. V podstat pedagogick minimum absolvuje kad poslucha konzervatoe nebo akademie. Ale rozhodujc je zjem o prci s dtmi, naden pro vc a tak vle nechat se dtmi inspirovat, ne se jen nechat jimi ubt (smch). Myslm si, e patin lid tady jsou, ale jsou rzn roztrouen po cel republice. Znm jich osobn nkolik a je to jen otzka njakho impulzu, kter by tyto lidi (vesms jde o mlad pedagogy se smyslem pro netradin pstupy) dokzal soustedit do jedn scholy cantorum.
Jste velkm nadencem pro latinu. Uplatoval byste tento jazyk i na va kole v prci s dtmi?
Ano, jist. To je ale, dle mho soudu, dosti odvn mylenka, by krsn. Pece jenom asto slyme hlasy, e latina je mrtv jazyk, a proto uit se j je jen ztrta asu. Myslm, e je nutn rozliovat druhy latiny. Je tady klasick ciceronovsk latina, pak tak latina stedovk a tak latina crkevn. Pro nae ely je nejlep liturgick latina, kter vychz od sv. Jeronma. Myslm si, e star Vulgata je velmi poetick a mysl na stn tradici latiny. Snad proto jde dobe "do st", je zpvn a melodick. Prv pro tuto zpvnost latiny by mohla bt m teze vuky pro dti pijateln. Vchodiskem je latinsk slabik doplnn ilustracemi. Takov uebnice by potala se zvukomalebnou podobou latinskch slov, aby si je dti mohly snadno zapamatovat. Jde o to, vypstovat v dtech cit vi latin a ne je nutit umt zpamti vechny konjugace a deklinace.
Studoval jste chorl ve Francii. Jak vnmaj Francouzi tento hudebn druh? V em je rozdl oproti na zemi, kde je gregorinsk chorl stle jet nm novm, by velmi dobe teoreticky zvldnutm dky lidem, kte se tmto fenomnem zabvaj?
Spolen s Davidem Ebenem jsme mli monost studovat na stejn kole a provat tak krsnou atmosfru mezi lidmi, kte byli z rznch konin a tak z rznch obor lidsk innosti. Toto irok spektrum lid se soustedilo kolem liturgiky a gregorinskho chorlu. V dnm ppad nelo o "gregorinskou sektu". Bylo to oteven spoleenstv lid, kte mezi sebou nemli dn komunikan problmy. Stle se snam udrovat kontakty zskan v dob studia, jsem lenem sboru Grgoriens de Paris, jednou za rok jedeme s ansmblem Schola Benedicta na jih Francie, kde trvme Velikonoce s naimi pteli. Je nutn ci, e gregorinsk scholy ve Francii maj uritou vhodu oproti stejnm souborm u ns. Uvate, e tam na kadm rohu zakopvte o stedovkou tradici. V kad knihovn jsou k dispozici star rukopisy, a to nejen hudebn povahy. Navc Francouzi nemaj zbrany do sv liturgie, kter je sama o sob velmi modern, zakomponovat latinu, chorl. Um velmi citliv skloubit poadavky pokonciln liturgie s hudbou star tradice.
kte, e ve Francii nemaj lid zbrany k takovm krokm. Znamen to, e u ns ty zbrany jsou?
Myslm, e u ns zbrany jsou. A vidm, e se asto dlaj striktn zvry ve smyslu, e ve, co je latinsk, je vlastn zptenick. Latina, potamo gregorinsk chorl se tak stvaj "bubkem", co je samozejm chyba.
Tedy ve Francii gregorinsk chorl jednoznan vede?
Takto se to ned ct. Je pravda, e je brn zcela pirozen jako zkladn hudebn druh v liturgick hudb, ale navtvil jsem nkolik schol a ty provozovaly rznou hudbu, renesann, barokn i soudobou, ale bylo vidt, e k tto sv innosti maj mnohem zodpovdnj pstup. Kadou scholu vede odbornk a prce vech len je velmi hlubok. Tak budi eeno, e solidn hudebn vzdln je tam lehce pstupn.
Jste tak hlavn osobou skupiny Marcipn. Jak vlastn vznikla mylenka zaloit skupinu, kter by se soustedila na lidovou pse, ale trochu jinak, a co je jej zamen? Kdy jsem slyel vae nahrvky, kal jsem si, e muzikologov asi budou mt problm, kam vs zaadit, neboli urit nr.
Ten problm mm i j sm. Kam s Marcipnem? Nevm a asi to ani nevyem, protoe to prost nejde. Na potku bylo setkn s Miladou Karzovou, kytaristkou. Na jejm koncert jsem slyel skladbu Petra Ebena a doslova m to nadchlo. Jej podn mlo a rockov charakter, dala do nj obrovskou energii. ekl jsem si, e lidov psniky by bylo tak mon provdt jinak, ne jen tradin. Domluvili jsme se a zaali hrt. Docela to lo, postupn pili dal muzikanti, a tak se vyvinul Marcipn. Kad z tch zastnnch vnesl do spolen prce kus sv originality. Vbec jsme nehledali njak styl.
Kdy jsem poslouchal vae posledn album, neubrnil jsem se vzpomnkm na skupinu Nerez.
Spojitost urit existuje. Kdysi jsem chodil na jejich koncerty, pak jsem osobn poznal Zuzanu Navarovou a Lu Vytisku, dokonce nm ktili nae prvn CD Kolik cukru, tolik mandl. Vichni znaj Nerez a to, co ns spojuje, je asi prv ten pstup - ponechat kadmu prostor pro jeho originalitu a ve vzjemn komunikaci vytvet vsledn tvar. U ns v Marcipnu jsme navc kad zakotven v jinm nru. Nkdo dl jazz, jin rock, j se vnuji gregorinskmu chorlu, jin dl barokn hudbu nebo teba jet hraje v klasickm orchestru.
Tedy zaazen do pslun "katulky" penechme muzikologm. 16. jna budete koncertovat spolen s Miqueu Montanarem. Jak je vae spoluprce?
S Miqueu jsme se poznali loni na festivalu Ile de France, co je festival lehch nr (byla tam tak Iva Bittov, Ji Stivn). Miqueu dlal konferencira a po naem vystoupen jsme se domluvili, e bychom si mohli spolen zamuzicrovat. A tak jsme se domluvili. Vte, on je takov typick vagant. M speciln koen vak, ve kterm nos rozlin fltny a bubnky. Cestuje po cel Evrop a kontaktuje se s mnoha lidovmi zpvky. Spolen jsme utvoili repertor na koncert a vm, e se bude lbit.
Jak vbec vznik nov poloka v repertoru Marcipnu?
Zase velmi spontnn. Kad npad je vtn. Nejprve jsem hodn aranoval sm, ale postupn jsme zaali psniky aranovat vichni. Zatm je vbr psn na mn, ale chtl bych, aby se i tohoto vbru do budoucna astnili vichni.
Mte njakou zvlt oblbenou oblast, ze kter erpte nebo njak pravidlo?
To ne. Jedinm pravidlem je, e se mi to prost lb. Ani oblast nehraje roli. Zaujme m takov psnika, kter je nm zvltn a me to bt cokoliv. Proto mm rd takov sbrky psn, v nich je o psni co nejmn, napklad Suil m opravdu jen melodickou linku, co je skvl, nic vm nenut. Naproti tomu Janek se snail zapsat pln vechno a nenechal prostor pro vlastn pemlen nad zpsobem interpretace.
Jak mte "zbon pn" (krom svch pedagogickch ambic)?
Moc bych si pl, aby se Marcipn rozjel na koncertnch pdich. Myslm si, e je to jedin cesta, jak se dostat s nam repretorem k lidem a pedevm k mladm lidem, kte se tak dostanou do kontaktu s lidovou psn. Jist je tady nkolik skupin, kter tak stav na lidovch psnch a je dobe, e to kad dl trochu jinak. Posluchai si mohou vybrat.
Pln a pn mte skuten hodn, a tak vm peji za tene HARMONIE, aby vs potkvalo i hodn pleitost vechna pn naplnit.
