Nelze si hrt na skanzeny - o ivot a dle zpvka a houslisty Jiho Hodiny
(Literrn noviny .39, 23/9/2026)
Zpvk a houslista Ji Hodina (1963) absolvoval Praskou konzervato. Na Conservatoir de Paris potom vystudoval obor dirigovn gregorinskho sboru. Od roku 1987 je lenem souboru Schola Gregoriana Pragensis, v roce 1997 zaloil ensk vokln soubor Schola Benedicta specializovan na provozovn gregorinskho chorlu. Ji Hodina byl jednm ze spoluzakldajcch len eskomoravsk hudebn spolenosti (dnes echomor), kterou pozdji opustil a zaloil vlastn skupinu Marcipn, kter se vnuje interpretaci eskch a moravskch psn. V loskm roce vydal Marcipn prvn album nazvan Kolik cukru, tolik mandl.
Zabv se gregorinskm chorlem a lidovmi psnikami. Mohl bys mi ct, jak ses dostal zrovna k tmto dvma nrm?
To mi pipomn jednu knku, kterou mm doma, o tom, jak se pe projekt. Zan otzkami: pro? za jakm elem? jak mte spolupracovnky? Ostatn, m pravdu. Tohle je njak ivotn projekt. Tak tedy, lidov psnika je zleitost mho dtstv.
Jsi z Prahy?
J su z Prahy, co je mon trochu absurdn. Mli jsme doma rzn sbrky lidovch psn, do kterch jsem nahlel, etl jsem si tam ty kanky, bsniky a poudaky.
Vai se zabvali hudbou?
Ne, vbec ne, i kdy moje maminka byla hodn hudebn zaloen, hrla krsn na klavr, ale kvli mn i kvli rodin toho musela zanechat. Dda byl prvorepublikov podnikatel a vnovat se hudb, to nepovaoval za dost serizn. Ale njak geny tam asi jsou, i po babice, kter moc hezky zpvala. Pelom nastal na stedn kole, kde jsem s kamardy poslouchal psniky Marty Kubiov, Jaroslava Hutky a tak, to m hodn nasmrovalo.
Kdy do toho vstoupil gregorinsk chorl?
V obdob gymnazilnch a vysokokolskch studi. Nebyli jsme praktikujc rodina, ale v obdob zrn a puberty se lovk ochomtal kolem kostela, bylo to zvltn, to prosted, takov potemnl, do toho svky a zpvy... zaal jsem zpvat ve Svatojakubskm sboru, kde se provozoval gregorinsk chorl. To bylo jet v pedrevolunch dobch. Do toho jsem dlal troku jazz a pemlel o tom, e by bylo dobr to skloubit. Ale kdy jsem to kloubil, nelo to dohromady, tedy pocitov to lo, ale ne prakticky. Protoe jsem ani o jazzu ani o chorlu jet nic nevdl. Pak jsem se setkal s Davidem Ebenem, kter u o mn vdl, konkrtn pes Michala Pospila. Zaal jsem zpvat ve Schole Gregorian Pragensis a to byl takov velk start do problematiky gregorinskho chorlu. Zaalo m to zajmat i z muzikologickho hlediska.
Co m spolenho lidov pse s gregorinskm chorlem?
Oboj je to stn tradice, od pusy k um. To je asi jedna zkladn spolen vc. Gregorinsk chorl se ve svch potcch, jet ne byl zapisovn, tradoval stn, stejn jako lidov pse, kter se takovm zpsobem pedv vlastn dodnes.
Lidovou psniku se nejlp nau, kdy ti ji nkdo zazpv. Dvakrt, tikrt si ji poslechne a pojme ji do sebe, vct se do jejch emoc, do poetiky. Obdobn je to i u gregorinskho chorlu, jen pochopiteln t잚. U na to nejsme tak dobe vybaveni. V obdob prvnho tiscilet, kdy byl chorl bn, mli mnii obrovsk pamov potencil. Dnes je to trochu sloitj. Nicmn, kdy se dv na grafick zpis, co nejsou noty, a sly pitom melodii, tak to jde velice rychle.
Lidovou pse si kad me zazpvat, jak chce. Plat to i u gregorinskho chorlu? Nikdo pece nev, jak se skuten zpval.
To je pravda, ale existuje urit trend, eknme romnsk. Ten vychz z gregorinsk semiologie, kter rozpracovv uritou interpretan praxi neumatickch znak. Je fakt, e existuj rzn interpretan trendy, ale vtinou se vichni opraj o tuto zkladn semiologii.
Kdy jsi zaloil Marcipn?
V roce 1997, ale pochopiteln trvalo njakou dobu, ne se dostal do tvaru, v jakm je dnes. Asi dva roky se hledal urit styl a lidi.
Podle eho sis vybral hudebnky?
V Marcipnu je kad dost jin, z jin hudebn sfry. V tom m inspirovala Milada Karezov, koncertn kytaristka. V souasn dob u v Marcipnu nen, nicmn byla jednou z osob, kter ho zakldala. Jednou m oslovilo, jakm zpsobem hrla skladbu Petra Ebena. Jej interpretan pstup byl naprosto originln, skoro rockov. Tehdy mi svitlo v hlav, e to by mohla bt cestika: nedvat dohromady lidi jenom z jednoho oboru tedy folklorn hudby. Kdy se Eben d hrt rockov, pro by se lidov psnika nedala hrt s vlivem jazzu, star hudby, nebo teba i rocku. Pochopiteln tady byl echomor, kter ml v t dob u svj vyhrann pevn rockov - styl, tak jsem si kal, e by bylo dobr, dlat to zase troku jinak, navzat sp na tradici t pvodn eskomoravsk spolenosti, kterou jsem vlastn spoluzakldal, ale posunout to trochu dopedu, do souasnosti. Hledal jsem styl, kter by umonil hudebn improvizaci, co je myslm prvek, kter v echomoru chyb. Chtl jsem, muzikanty, kte umj improvizovat.
Mysl, e improvizace k lidov psni pat?
Ano, pmo bytostn. Momentln naladn muzikant, jestli maj njak trpen, milostn zvrat, jestli jsou opil, natvan, to ve ovlivuje jejich vyjden. esk a moravsk psnika je hlavn zpvan, na rozdl teba od balknskho folklru, kter je hodn instrumentln, kapela je v n trochu utlaen. Ale pokud chce, aby se muzikanti v t hudb njakm zpsobem vyili, mus dt prostor improvizaci. lo mi o to, aby byl kad instrumentalista samostatn a ml k psnice svj vlastn pstup, aby ml monost najt si v tom melodicky pln novou skladbu.
Jak konkrtn pi zkouen postupujete? Ty najde njakou novou psniku, pinese ji do zkuebny a dl?
Prvn je, e si novou psniku vdycky nkdo piprav. Dosud jsem to dlal j, te se o to dl i ostatn lenov. Kdy pijde s psnikou do zkuebny, je dleit ji u umt a mt o n njakou pedstavu, troku si ji prot. Podat ji tm ostatnm. Tm se vlastn vyvolv troku ta stn tradice. Kdy se ti poda ostatn pro psniku nadchnout, strhnout je pro melodii i slova, mohou s n u dl sami nakldat. Vtinou mm njakou pedstavu, jak psniku aranovat nebo rozvst. Zane se hned hrt, aby se zkusilo, jestli to je nebo nen prchodn. Pak nkdo dostane zase jin npad, tak se to promn, nebo teba pln zru a jde to cestou zase toho druhho muzikanta. Je to dlna.
Jak mysl, e lidov psn vznikaly?
Myslm, e stejn, jako na nich pracujeme na zkoukch, tak, e se u toho bavme...
Vzhledem k tomu, e, jak u jsem ekl, je cel esk folklor hodn zpvn, byla to nejsp vdycky zleitost jednoho lovka, kter ml njak bol, nebo radost, nebo ho spontnn pi njak tancovace nco napadlo a zaal zpvat. Kdy jedeme se Scholou z njakho koncertu a rozjedeme se, taky ns napadaj rzn psniky, mme u cel ustlen spojen, kter nm sama od sebe naskakuj... tak to asi fungovalo i v minulosti. ada psniek je si podobn, existuj o tom cel muzikologick prce. Tm, e byla jen stn tradice, mli lid v uch a v hlav njak spolen potencil, melodick a slovn. Mm pklad. Bylo mi teskno a vytanuly mi nsledujc vere: na mi svat zvoij, veci sa sbraj, pentle epce vonij, pome u zpvaj. Postupn z toho vznikala psnika, kterou hrajeme s Marcipnem. Asi takhle njak to vznikalo.
Ale ta pou, to u nen nae realita. Nikdo si neprozpvuje o tom, jak jel tramvaj na Kulak.
Ne, to u ne. Te mi kal kamard, e se u Nrodnho divadla stala tragdie, njak ena spadla pod tramvaj a ujelo j to nohu. V lidovch psnikch se o takovch netstch, razech a mordech zpv. Ale dneska u je to pro ns tragick zleitost, o kter se z piety radji nemluv...
Asi maj lidi hrzu z toho, e se to okamit zneuije.
Ano, nicmn by se o tom psnika mohla napsat. I kdy, ani ta terminologie u nen ono, kdy si zane zpvat o tramvaji, nebo o metru, nebo o mobilech, tak je to sice realita, ale nen to tak hezk, jako kdy se zpvalo o konch, povozech a formanech.
Byli jste te s Marcipnem ve Francii. kal jsi, e to bude urit vrchol va dosavadn marcipnovsk kariry. Kde jste hrli?
Byl to festival dIles de France, letos zamen na eskou kulturu. Vystupovali jsme v rmci zahajovacho tdne. Mimo jin tam byla Iva Bitov, Traband, lom, Jirka Stivn a spousta dalch muzikant. Pro ns to byla takov meta, dostat pozvn do Pae na renomovan festival, kter je mediln sledovn mediln, to je taky blb slovo, kter se nedostalo do lidov slovesnosti.
Jak na vs reagovali Francouzi?
Velice dobe.
Mysl, e v pijmn takov muziky, jako je ta vae, hraje roli i urit exotinost?
Mm pocit, e ano. Pro by se jinak u ns lidi hrnuli na kdejak, mnohdy i velice patn npodoby balknskch kapel teba vc ne na vs.
Mon je to tm, e tady nen dost penz na to, aby se dovezly skuten balknsk kapely, nebo teba kapely ze vdska ...vdsk lidov hudba je pln asn. e nemaj agentury dost prostedk, aby si je sem mohli v hojnm mtku zvt a dlat rzn festivaly, na co Francouzi prostedky maj, ti si je vydobydou.
V recenzch, kter vyly na vae prvn CD Kolik cukru tolik mandl, jste byli spojovni s termnem World music. Mn se tm, e tpn koch hraje v Marcipnu moravsk psniky na irskou fltnu?
tpn hraje po svm, nenapodobuje irskou hudbu. World music se sna o prolnn kultur a ne njakm zpsobem nacpat do sv tradin hudby teba africk bubny, nebo zmnnou irskou fltnu. Termn a dnes ji tak hudebn nr, oznauje setkvn a dialog rznch tradinch pojet lidov hudby v konfrontaci se soudobm hudebnm mylenm. To me pinst nov a vitlnj podnty, ne jenom samotn etnomuzikologick studium.
Mysl, e je obhajiteln njak koncept hudebn istoty?
Toho bych se bl. Hodn folklornch kapel se sna o udren istoty, ale najednou se z toho stv nco neivho, folklorn fosilie. Tudy cesta nevede. Nelze si hrt na skanzeny, na minulost, kter u neexistuje. Dren istoty vtinou kon patn, vdycky dojde do njak slep uliky. Ale dleit je, aby vechno, co se do tradin hudby zavd, vychzelo spontnn z lid, kte ve skupin hraj, aby to bylo organick. Taky je dleit umt npady vyhazovat. To u zle na citu muzikant, na tom, jak se um kontrolovat a jakou maj zptnou vazbu.
Pipravujete te s Marcipnem druh album. Bude se njak vrazn liit od toho prvnho?
Vrazn ne, ale myslm, e nebude tak umrnn. Bude troku vc zvukov nadupan, vt prostor dme improvizaci i vokln sloce. Nebudu u zpvat sm, zapojili jsme do zpvu vechny leny souboru. Pi prvnm CD jsme se zmrn nijak neodvazovali, domnvali jsme se, e je dobr zat troku pi zemi. lovk pak vyslechne rzn reakce, konfrontuje se s jinmi poiny a me uzrt njak cesta dl.
