Marcipnov lidovky s chorlem a jazzem nejsou sladk (MF Dnes - 2002)
Profesor Ivan Vyskoil pouv ve sv divadelnick a pedagogick praxi termnu protinpad. M-li bt vytvoen pbh, text scna, je teba vystavit prvn npad konfrontaci s protinpadem - s jinm pbhem, kter se prvnmu postav do cesty a donut ho, aby osvdil svou slu, rozvinul monosti v sob skryt.
ijeme v dob, kdy vtina velkch npad na tradice dlouhm pouvnm zestrla a v jistm smyslu se vyerpala, a nemaj-li zahynout, je teba vystavit je oivujcmu setkn s protinpady. Napklad star kesanstv zskv novou pitalivost, je-li konfrontovno bu s idovstvm, nebo s buddhismem (zpravidla ne s obojm najednou) a je-li schopno prokzat, e v sob obsahuje bu tyt (v ppad idovstv) nebo analogick (v ppad buddhismu) prvky a kvality, jako tyto nov npady postmodern Evropy.
Tak je i s eskmi a moravskmi psnmi. Pstn folklru v jeho pvodn podob je jist chvlyhodn, ale u ztratilo schopnost udret lidov psn jako opravdu lidov, tedy takov, kter si obyejn lid spontnn zpvaj nebo kter alespo rdi spontnn poslouchaj, ppadn si na n zatancuj. Falen iluze o ivosti lidov psn jakoto folklru se smutn vysml ji Milan Kundera v ertu. Natst pily protinpady: Jaroslav Hutka s jednoduchou folkovou kytarou. Hradian s Pavlicovmi apokryfnmi lidovkami, poslze s texty Jana Skcela a s nepietnm experimentovnm s world music. V posledn dob dobyl spchu protinpad nesmrn prost a inn - echomor a jeho bigbeatov pravy.
Kdy sdruen Marcipn nedvno vydalo album Kolik cukru, tolik mandl, mohlo by se zdt, e jde o nco jako echomor; zasvcen navc vdli, e vedouc Marcipnu Ji Hodina s echomorem jistou dobu hrl. Marcipn vak nen ani epigon echomoru, ani Trucechomor.
Marcipn je legitimn a samostatn varianta tho protinpadu, jeho hlavnm autorem je sama nae doba.
Marcipnov varianta oivovn lidovch psn je ovem pli sofistikovan, ne aby se dala popsat jednm pvlastkem. Je bohuel pli sofistikovan, ne aby se mohla stt podobn masov oblbenou jako echomor. Svbytnost Marcipnu vyplv z dvojdomosti Jiho Hodiny, protoe jeho pvodnm hudebnm oborem je gregorinsk chorl. Jednm pilem Marcipnu je tud Hodinv slov hlas, schopn obstt i zcela a capela (Kupte n, matiko); hlas pln a hutn, hlas, kdy je teba, pevn, a kdy se zlb, nesmrn pohybliv.
Druhm pilem je nezmrn variabilita styl, ji se dopout instrumentln sloka Marcipnu. Energick rytmus zvouc k tanci (ardov Zhru, chaso, zhru). Kytara Ondeje kocha nkdy jazzov (Na kyjovskm poli) a jindy jakoby renesann klasick (U naeho jezera). Stylizace irsk nebo idovsk (klecmersk klarinet tpna kocha v psni Ach, kdybys ty vdla) nebo klidn i do opravdov moravsk lidovky, kdy klavr imituje cimbl a v mezihe se ozve v jemn, ale zeteln ironii notorick npv Vneko bl (U sa ty talky sbraj). esk a moravsk lidovky, vybran, jak jinak, z nevyerpateln Suilovy sbrky, jsou zkrtka ponoeny do tavcho kotle world music.
V tomto ohledu Marcipn pat do irokho proudu souasn hudby vude po svt, kter se neboj kombinace jakkoli nesourodch prvk, chce-li doshnout inku. Riziko tohoto postupu je jasn: plin snadnost. T se vak Marcipn brn - pedevm tm, e se vyhb prvoplnov lbivosti. Jen aby nco nezaznlo pli sladce! Rychle tomu zabrnit njakm protinpadem! A tak se pklad pjemn melodie Aj, syneku, syneku uzave na konci kad strofy deziluzivnm vyboenm z tniny.
Marcipn o nenron posluchae nestoj a nron se odehnat nedaj.
